Proroci islámu

Islám uznává ve své tradici velké množství proroků. Někteří pochází z Bible, jiní z předislámské tradice, přičemž Mohammed je mnohými muslimy brán jako poslední z proroků („pečetí“). Postavy jako Adam, Noe, Abrahám, Mojžíš i Ježíš jsou z hlediska islámu pravověrnými muslimy.

 

 

Význam proroků v různých odvětvích islámu

Muhammad jako poslední prorok se týká zejména sunnitského islámu, protože v řadě sekt odštěpených od islámu se prorocké nebo pseudoprorocké tendence vyskytovaly (například u haššaššínů a řady jiných). V šíitském islámu je za autoritu pokládán ajatolláh, který by měl být z Prorokova rodu, ale nemá autoritu prorockou v pravém slova smyslu.

Zdroje islámské tradice

Islám čerpá příběhy o prorocích především ze 3 zdrojů:

  • Korán
  • Hadísy (ústní tradice a výroky, připisované Mohamedovi)
  • Spisy islámských historiků, kteří sebrali před-islámské a biblické příběhy, tradované na arabském poloostrově

Islám uznává většinu biblických proroků (některé vynechává a pomíjí, zvláště tzv. Menší proroky) a činí z nich muslimy.

„A hle, uzavřeli jsme s proroky úmluvu, s tebou (Mohamedem), s Noem, s Abrahamem, s Mojžíšem i s Ježíšem synem Mariiným, a uzavřeli jsme s nimi úmluvu přísnou…“ Korán 33:7

Dispensace proroků

Islámské proroky lze rozdělit do několika různých časových skupin (podle historické a teologické posloupnosti):

  1. Předpotopní proroci (AdamÁbel, Seth, EnochNoe a další)
  2. Proroci mezi potopou a egyptským zajetím (HúdSálihAbrahámLotIzmaelIzákJákobJosefJob a další)
  3. Proroci od exodu k Šalamounovi (ŠuajbMojžíšÁronJozueSamuelDavid, Šalamoun a další)
  4. Proroci doby královské (JonášEliášIzajášJeremjášDanielEzechielEzdráš a další)
  5. Proroci novozákonní doby (ZachariášJan KřtitelMarieJežíš a další)
  6. Prorok Mohamed jako pečeť proroků

 

 

Proroci od potopy k egyptskému zajetí

Abrahám

Abrahám je v Koránu spolu s Mojžíšem nejstarší dvojicí biblických proroků. Jejich jména jsou zmíněna už v súrách 87 a 53, které patří k nejranějším mekkánských textům. Koránské pasáže o Abrahámovi se zaměřují především 2 časové roviny:

  • Abrahámovo mládí (obsahující Abrahámovy rozhovory s otcem, rozhovory s modláři, vyprávění o zničení posvátných soch v chrámu a vyprávění o Abrahámově upálení)
  • Abrahámovo stáří (obsahující Abrahámovy rozhovory se třemi posly Božími, Boží zaslíbení ohledně narození Izmaela a Izáka a příběh o obětování Abrahámova syna).

 

 

Izák a Izmael

Teologie Abrahámova příběhu se v průběhu Mohamedova života měnila. Je to patrné na několika tématech v Koránu. V mekkánských súrách jsou jako Abrahámovi potomci jmenováni Izák s Jakubem. Teprve v medínském období přicházejí verše, kde je Izmael popisován jako Abrahámův syn. Ke srovnání například poslední mekkánská súra o Abrahámovi (6:74-83) proti první medínské súře (2:118-130).

Abrahám v koránu

Seznam koránských pasáží o Abrahámovi v chronologickém pořadí vzniku (podle Hrbka):

  • 1. mekkánské období: 87:19; 51:24-32; 53:38
  • 2. mekkánské období: 37:81-113; 26:69-89; 15:51-58; 19:42-50; 38:45; 43:25-27; 21:52-72
  • 3. mekkánské období: 16:121-124; 11:72+78; 14:38; 12:6+38; 42:11; 6:74-83
  • Medínské období: 2:118-130; 3:30+58-61; 57:26; 4:57; 33:7; 22:27-32; 60:4; 9:114