Kniha Ptahova
neboli Kniha faraona Šabaky o původu bohů.

0Tento text byl na příkaz faraóna Šabaky přepsán z papyru, rozežraného červi, aby Kniha Ptahova mohla přetrvat.

 

1Veliký Ptah je srdcem a jazykem Devíti bohů; je jejich myslí i slovem, jež je řídí.

2Jeho srdce nabralo podoby Atuma; jeho jazyk nabral podoby Atuma.

3Atum se stal Vykonavatelem a Slovem samotného Boha. Vždyť právě Ptah daroval život a ducha všem bohům, kteří vzešli skrze myšlenky jeho srdce a slova, která pronesl.

4Veliký Horus je v podobenství Ptaha; veliký Thovt je v podobenství Ptaha. A tak jeho srdce a jeho jazyk – jeho mysl i jeho slova – pronikají údy Veškerenstva.

5Myšlenky jeho srdce jsou ve všech živých tělech a slova jeho úst se nacházejí v myslích bohů, lidí i zvířat. A přesto – všichni mají svobodu činit, jak se jim zlíbí.

6Devítice bohů (Enneáda) stojí před Ptahem a slouží jako jeho rty; jsou semenem Atumovým a jeho pravou rukou, tedy vykonavateli jeho vůle.

7Skrze svého Syna Atuma stvořil Ptah veškeré věci; skrze jeho rty dal jména všem věcem, které existují. Pojmenoval je a dal jim podobu.

8Devítice bohů (Enneáda) pro Něj spravuje svět a činí dle přání jeho vznešeného srdce. Jejich jazyky pronášejí slova, která vzešla z myšlenek Jeho nitra, neboť pro tento účel byla Devítice ustanovena.

9Společně dali všemu tvar a vlastnosti podle Slova Toho, který činí, co spravedliví milují a hříšní nenávidí.

10Tak je věčný život darován těm, kteří konali mír, a věčná smrt uložena těm, kteří páchali zvěrstva.

11Proto může být řečeno o Ptahovi, že je tím, kdo stvořil vše, jelikož bohové při stvoření vykonávali jeho vůli.

12On je Ta-Tenen, který dal zrod všem bohům. Proto je oslavován jako nejmocnější z bohů.

 

13A tak byl Ptah spokojen, když spatřil, že vše co je tvořeno, je dobré.

 

 

14On dal zrod bohům,

15Svým dětem.

16On dal, aby jejich duchové sestoupili

17a obývali těla z hlíny.

18To On je umístil do svatých příbytků poté,

19co vytvaroval lidská těla podle své vůle.

20On jim dal popud stavět města

21a umístil na oblohu předobrazy národů i zemí.

22On nechal ze země vyrůst rostlinám a stromům,

23aby měli z čeho žít a radovat se.

24A je to i On, kdo je na konci všeho povolá zpět k sobě,

25aby shromáždil božské duchy a přebýval s nimi v jednotě
navěky věků.