Obdarování bylo zavedeno roku 1842 mormonským zakladatelem Josephem Smithem jako součást tajných vnitřních obřadů v rámci mormonské církve. V současné době prochází Obdarováním v CJKSPD prochází každý dospělý člen, pokud je toho hoden. Každý je také pobízen k tomu, aby vykonával obřad Obdarování ze své zemřelé předky. Obřad byl v průběhu historie několikrát modernizován. Podle CJKSPD nemůže být člověk zbožštěn a nemůže se vrátit do přítomnosti Boha v nebi bez obřadu Obdarování.

 

 

 

Zednářské spojení Smithových

Josephův otec i jeden ze starších bratrů byli členy zednářské lože již před První zjevením a založením mormonské církve, ale v proti-zednářské atmosféře 20.a 30. let 19. století nedocházelo k žádným otevřeným setkáním zednářstva. To mělo na svědomí náhlé zmizení (či zavraždění) Williama Morgana, který byl jedním z „odhalitelů“ zednářských rituálů. Prorok Joseph Smith si později vzal Morganovu vdovu (Lucindu Morgan Harrisovou) za plurální manželku.

Joseph Smith se ocitl ke konci 30.let v rozporu, který údajně pramenil z dvojaké povahy Svobodného zednářství. Smith v zednářských obřadech spatřoval pozůstatky starověkých chrámových obřadů, ale zároveň si byl vědom „tajné“ povahy lóží a bratrstev, což rezonovalo s varováním z Knihy Mormonovy o „tajných spolcích“. Brigham Young i další autority mormonismu tvrdili, že smrt Josepha Smithe inscenovali právě svobodní zednáři (viz níže).

Na počátku 40.let Joseph Smith oficiálně vstoupil do zednářské lože a byl během velice krátké doby vysvěcen do pozice „Master Mason“ (Mistr zednář). Po 2 měsících Joseph přetvořil některé prvky a znamení zednářských obřadů, aby je poté zapojil do biblického příběhu o stvoření planety Země.

Mormoni věří, že Joseph Smith přišel nejen znovuzřídit původní křesťanskou nauku, ale také pravé zednářství. CJKSPD učí, že obřad Obdarování i další chrámové obřady byly praktikovány po celou lidskou historii, než byly ztraceny.

 

 

Historicky druhý postavený mormonský chrám v Navoo se stal středobodem nového obřadu Obdarování. Jako první v něm tento obřad praktikoval až Brigham Young.

Obdarování v Navoo

Joseph Smith prezentoval Obdarování jako interaktivní rituální drama v nejužším okruhu svých přátel a členů mormonské církve roku 1842. Své společníky v první verzi Obdarování zařadil do rolí vedlejších postav příběhu (Bůh Otec, Ježíš Kristus, Lucifer, Petr, Jakub, Jan…) i do samotné hlavní dvojice (Michael/Adam, Eva). V současné době jsou inicianti zařazováni pouze do rolí hlavní dvojice a všechny zbylé role přijímají „obřadníci“ (sloužící v Chrámu), popřípadě herci ve filmu.

Joseph Smith i jeho nástupce v CJKSPD Brigham Young učili, že Obdarováním získává každý iniciant nejvyšší klíče a pravomoci kněžství.

 

 

Rozkol se zednáři

Joseph Smith během doby před svou smrtí inicioval do Obdarování několik desítek osob. Zároveň však (jako jakousi „přípravu“) založil zednářskou loži v Navoo, do níž vstoupilo několik tisíc mužů. Stala se tak největší a nejsilnější loží v tehdejších USA. Již tehdy začalo toto hnutí budit obavy mezi zednáři.

Když se zednáři dozvěděli, že Joseph Smith užívá tajných znamení a tokenů ke svému vlastnímu účelu „paralelního zednářství“, předložili oficiální protestní notu.

Vražda Josepha Smithe vyústila v nedůvěru Brighama Younga ke Svobodným zednářům

Skutečný problém však nastal v okamžiku, když začal Prorok zasvěcovat ženy v roli Evy. Odhalení zednářských tajemství ženám bylo ve své době revolučním a svatokrádežným činem. Joseph Smith se tím provinil proti smlouvám, které při zednářských rituálech uzavřel, a po své oficiální exkomunikaci začal podléhat „krevní mstě“.

Politické pozadí Smithovy smrti

Někteří vedoucí mormonské církve věřili, že Josepha Smithe zabili zednáři. Šlo údajně o „tajné spiknutí“ mezi zednářskými spolky a vládou USA. Prorok Smith totiž v roce svého zavraždění kandidoval na prezidenta Spojených států. Jeho proti-kandidátem byl Andrew Johnson, vlivný zednář, který podle mnohých stál za zmizením (nebo zavražděním) Henryho Morgana (viz zednářské spojení Smithových)

Dnešní vztah mormonismu se zednářstvím

Situace mezi mormony a zednáři vygradovala natolik, že až do konce 20.století bylo zakázané, aby zednář byl mormon (nebo mormon zednářem). Teprve v roce 1984 Gordon B Hinckley (pozdější prezident a vedoucí CJKSPD) oficiálně prohlásil, že mormonská církev opět přijímá praktikující zednáře jako potenciální vedoucí církve (biskupy…).

 

 

Historie Obdarování

Josephovo Obdarování

 Brigham Young byl velkým inovátorem obřadu Obdarování. Byl jediným z raných vůdců mormonismu, který Obdarování udržel při životě. Jiná mormonská společenství po smrti Josepha Smithe tento obřad neuznaly, jelikož Smith do něj inicioval pouze nejužší vedení církve.

V současnosti musíme v některých ohledech spekulovat o konkrétních podobách Smithova Obdarování. Po jeho smrti bylo totiž Obdarování progresivně upraveno a pozměněno Brighamem Youngem, který přidal mnohé části a smlouvy. Z nich poté CJKSPD postupně odebírala některé prvky, a proto je podoba původního Obdarování zastřena nedostatkem historických dokumentů. Jsme odkázáni především na svědectví několika desítek osob, které pod vedením Proroka Obdarování přijali.

 

Brighamovo Obdarování

Brigham Young byl prvním vůdcem CJKSPD, který dohlížel na masové Obdarování několika tisíců lidí. V průběhu tohoto procesu, stejně jako Joseph Smith, získával osobní zjevení ohledně modifikací obdarovacího rituálu. Součástí Youngova Obdarování byla například Přísaha msty, kdy iniciovaný sliboval, že se bude modlit, aby Bůh pomstil „krev Proroků“ (Proroka/Vidoucího Josepha Smithe a jeho bratra a patriarchy/evangelisty/zjevovatele církve Hyruma Smithe) na americkém národu, a že toto bude učit své děti až do několikátého pokolení. Zákon msty byl z Obdarování vyňat ve 20.letech 20.století.

 

 

Povolení k Obdarování v CJKSPD

Pro vstup do mormonského chrámu i získání obřadu Obdarování je nutné získat zvláštní povolení od vedoucích církve. Členové, kteří žádají o chrámové povolení, nesmí sympatizovat nebo být ve spojení se skupinami nebo jednotlivci, kteří odpadli od CJKSPD a jejichž učení či praktiky jsou proti jejímu učení.

Člověk musí být dospělý a minimálně 1 rok členem, aby mohl tímto obřadem projít. Musí splnit 2 pohovory s církevními autoritami (kde se kontroluje, zda daný iniciant platí plný desátek, dodržuje Slovo moudrosti a dodržuje Zákon cudnosti) a projít speciálním připravovacím kursem. „Obdarování“ probíhá pouze v mormonských chrámech (na světě jich je pouze okolo 150). Mimo stěny tohoto chrámu se o detailech „Obdarování“ nesmí mluvit. Jakékoliv porušení tohoto pravidla je v mormonském chápání „znesvěcením Božích smluv“ a může mít citelné následky. Za veřejné psaní či mluvení o mormonských chrámových obřadech hrozí členovi vyloučení.

Součástí obřadu Obdarování (který trvá 2 hodiny, spolu s předobřady 3 hodiny) jsou smlouvy, které zavazují člena k mnohdy extrémním požadavkům (jako například obětovat všechen majetek, čas, talenty i vlastní život CJKSPD. O přesném znění chrámových smluv nemá iniciant (člověk, který jde na Obdarování poprvé) ponětí, neboť jejich obsah je „posvátný“ a tedy tajný.

Struktura Obdarování

Obřad Obdarování procházel v průběhu historie mnohými změnami. Při nich docházelo k mírným změnám v rámci struktury celého obřadu.

Síně

Součástí Obdarování od dob Brighama Younga byla série místností, v nichž se odehrál dramatický příběh Stvoření planety země a Pádu prvních rodičů lidstva. Příběh začínal v Síni stvoření (kde se odehrával dialog mezi Bohem Otcem, Ježíšem Kristem a Adamem ve formě archanděla Michaela) a poté pokračoval skrze Síň zahrady (kde se odehrával příběh Pádu Adama a Evy), Síň podzemního světa („telestální místnost“, padlý a pustý svět, do něhož je Adam s Evou vyhnán), Síň země („terestriální místnost, reprezentující slávu Millénia a Kristova druhého příchodu) a Síň nebe („celestiální místnost“, kde žije Bůh Otec se svou rodinou – bohyní Matkou, bohem Synem Ježíšem Kristem a dalšími).

 

 

Chrámové oblečení

S mormonskými chrámy se pojí 3 druhy specifického oblečení. Prvním je obyčejné bílé chrámové oblečení, složené v případě mužů z blých kalhot a bílé košile s bílou kravatou (pokud jde o chrámového pracovníka pak i bílé sako), v případě žen z bílých šatů; obě pohlaví mají bílé ponožky a bílé pantofle (nebo boty v případě chrámových pracovníků).

Druhým typem je obřadní oblečení, které se užívá buďto při předobřadech (tzv. „štít“) nebo při Obdarování a pečetění („chrámový komplet“).

Třetím typem jsou Garmenty svatého kněžství – speciální typ spodního prádla (horní i dolní díl), který musí členové CJKSPD od Obdarování do konce svého života nosit 24 hodin denně (kromě mytí, sportu a sexu).

Štít

První typem obřadního oblečení (pokud nebereme v potaz křestní oblek, užívaný v křtitelnici chrámu při křtech pro mrtvé) je „štít“, které iniciovaný jedinec získává před započetím předobřadů. Jde o jednoduché bílé pončo, které v dřívějších dobách mělo širší význam a užití. Dnes (zvláště po změnách chrámových obřadů roku 1990 a 2005)  jeho funkce takřka vymizela.

Balíček

Druhým a mnohem používanějším typem obřadního oblečení je tzv. „balíček“. Ten si může každý člen s chrámovým povolením buďto za malou sumu zapůjčit nebo za přibližně 20 euro (ceny jsou různé – tato cena se týká německých chrámů) koupit.

Balíčky vypadají jako malý bílý polštář s otvorem na vrchu, v němž se nacházejí speciální části oblečení, které si obdarovaný jedinec v konkrétním sledu obléká při různých smlouvách a přísahách (viz chrámové smlouvy). Součástí balíčku je pro muže i ženy bílá róba svatého kněžství, bílá šerpa a zelená zástěra (nikoliv kuchyňská, ale taková, kteá se užívá například při rituálech svobodného zednářství). Muži mají poté navíc bílý čepec a ženy bílý závoj.

Obřadní oblečení se mimo místnosti, vysvěcené a určené k obřadům (jako je Obdarování a Pečetění), nenosí ani neukazuje, jelikož je podle mormonů posvátné.

Garment

Ilustrace původního mormonského garmentu z 19.století. Od té doby prošel v CJKSPD výraznou modifikací (například zkrácením nohavic a rukávů).

Garmenty svatého kněžství jsou speciálně navržené spodní prádlo, jehož podoba se od počátku mormonismu do současnosti lišila. Garmenty získá člen CJKSPD v chrámu těsně před předobřady. Dříve jej iniciant získal až na samotném konci předobřadů (těsně před započetím Obdarování).

Garment v mormonské víře symbolizuje oděv, který zhotovil Jehova (podle mormonů předsmrtelný Ježíš Kristus) Adamovi a Evě, když museli odejít ze zahrady Eden. Jde o kněžský oděv, který se podobá židovskýmzoroastriánským a sikhistickým oděvům (které se taktéž nosí pod běžným oblečením). Členové CJKSPD jsou v chrámu i příručkách pro biskupy podrobně instruováni, jak mají s garmenty zacházet. Nemají je nechat ležet na podlaze, mají mít ve skříni vyčleněné místo a nemíchat se s běžným oblečením. Nemají je ukazovat nečlenům a v případě poškození nebo obnošení musí být zničeny předepsaným způsobem. Členové si nesmí garmenty vyrábět sami, ale musí je kupovat od mormonské korporace (cena garmentů je relativně nízká, okolo 150 korun za jeden pár).

Garmenty musí obdarovaný jedinec nosit do konce svého života, 24 hodin denně (kromě mytí, sportu a sexu). Členové jsou v CJKSPD při pohovorech dotazováni, zda nosí své garmenty podle pokynů.

Garmenty svatého kněžství mají podle mormonských vedoucích moc ochránit před vším zlým (ať jde o nehody nebo satanovo pokušení).

Symboly na garmentu

Garmenty mají na sobě 4 symboly (3 se nachází na svršku, jeden na spodní části), které jsou spojeny se 4 smlouvami, které jedinec uzavírá během Obdarování. Symboly jsou jednoduché a mají vícero významů. První symbol v oblasti pravého prsa (pravý úhel – 90° – základ čtverce) je vzat ze zednářské tradice a zastupuje první smlouvu Aaronova kněžství (Zákon poslušnosti a Zákon oběti). Druhý symbol v oblasti levého prsa/srdce (stylizované V – kružidlo – 45°/33° – základ kruhu) je také vzat ze zednářské tradice a zastupuje druhou smlouvu Aaronova kněžství (Zákon evangelia). Třetí symbol v oblasti pupku (krátká vodorovná čára – symbol plození – základna trojúhelníku, směřujícího nahoru) zastupuje první smlouvu Melchisedechova kněžství (Zákon cudnosti). Čtvrtý symbol v oblasti pravého kolena (delší vodorovná čára – symbol pokory – základna trojúhelníku směřujícího dolů) zastupuje druhou smlouvu Melchisedechova kněžství (Zákon zasvěcení).

Garment v době Josepha Smithe

Podle dobových svědectví nenosil Joseph Smith svůj vlastní garment stále na sobě, jak dnes instruuje CJKSPD. Třetí prezident a vedoucí prorok této mormonské církve ve svých denících popsal, že Joseph Smith si v den svého zabití garment sundal kvůli horkému počasí. Jeho bratr Hyrum Smith si garment ani nevzal do věznice v Carthage s sebou (dnes je jeho garment v majetku Kristovy komunity).

Dnešní chrámové smlouvy

Součástí Obdarování je 9 slibů, které jedinec uzavírá s CJKSPD a Bohem. Tyto sliby jsou rozděleny do 4 smluv (Zákon poslušnosti a oběti, Zákon evangelia, Zákon cudnosti, Zákon zasvěcení), z nichž každá je doprovázena tokenem (specifickým tajným stiskem), heslem a znamením. Do roku 1990 doprovázela každou smlouvu také tzv. penalta.

Zákon poslušnosti a oběti

Zákon poslušnosti a oběti je první smlouvou, kterou obdarovaný jedinec uzavírá. V rámci příběhu se odehrává poté, co byl Adam s Evou svedeni Satanem a mají být vyhnáni ze zahrady Eden. Odehrává se v Síni zahrady.

Přísahy

Ženy musí přísahat „před Bohem, anděly, a těmito svědky u oltáře, že budou dodržovat každý zákon svého manžela a dodržovat jeho spravedlivé rady.“ Muži musí přísahat „před Bohem, anděly, a těmito svědky u oltáře, že budou dodržovat zákon Boží a dodržovat Jeho přikázání.“

Následně musí ženy i muži přísahat, že budou „poslouchat a dodržovat zákon oběti, jak je obsažen ve Starém a Novém zákoně.“

První token Aaronova kněžství

První token je proveden tak, že obřadník i obdarovaný člen si podají ruce a vloží svůj palec na první kloub ukazováčku toho druhého. Heslem prvního tokenu je nové (chrámové) jméno, které člověk získá při předobřadech. Znamením prvního tokenu je pravá ruka, upevněná v pravém úhlu, mající mezi palcem a zbytky prstů taktéž pravý úhel. Penaltou prvního tokenu bylo znamení, při němž jedinec pravou rukou symbolicky podřízl své hrdlo (od pravého ucha k levému). Do toho měl obdarovaný jedinec říct: „Raději, než abych prozradil první token, heslo a znamení Aaronova kněžství, vytrpěl bych, aby byl můj život vzat tímto způsobem.“ Tato část byla odstraněna při změnách v roce 1990.

Mezi lety 1844–1927 byla věta, doprovázející první penaltu Aaronova kněžství, následující: „Pokud bych prozradil první token, heslo a nebo znamení Aaronova kněžství, ať je moje hrdlo rozříznuto od ucha k uchu a můj jazyk vytržen z kořenů.“